CESTOVÁNÍ
CESTOVÁNÍ...
1. DEN DUBAJ Dubaj jsme projeli metrem. Přes nákupák Dubai Mall došli k Burdž Chalifě-nejvyšší budově světa (828m) V Deiře(stárá Dubaj) jsme prolezli tržnici s kořením, nádobím,hadrama a hlavně se zlatem.Dali si s místňákama oběd.Obdivovali jejich flotilu lodí. Je s podivem že něco takového červotočem rozežraného může plout. Provedli jsme dozor na stavbě mrakodrapů, k večeru se zajeli okoupat na místní pláž a pak poklusem zase k Burdž Chalifě na vodotrysky. Podle hodinek celkem dnes 32 000 kroků Davidových.
2.DEN NEGOMBO A COLOMBO Hned ze startu jsme vyzkoušeli místní autobusy a vyrazili do Negomba na fish market.Je to super. Stačí si mávnout a jedeš.. Podud se vlezeš .Ale i když se zdá že už se nikdo nevleze ,vždycky je tam ještě místo.Sice někdy vlaješ ve dveřích, ale zase nemáš vlka,což chlapi ocení. Tuk tukem jedeme na trh. Všude rybářské lodě, ze sítí vytřepávají malé rybky, porcují velké tuňáky,nasekané ryby dávají nasolené do sudů a potom je na pláži suší. Na cestě zpátky jsme nechali v tuk tuku batoh i s pasama. Následovala 2 hodinová perná chvilka. David jezdil tuktukem po Negombu a mezi stovkami zelených tuktuků hledal ten náš s batohem. Zážitek prý nemusí být kladný ale silný. Tak to už se bude těžko překonávat.
Z Colomba jsme vyrazili busem směr Galle. Asi po 2 hodinách cesty jsme vysedli v Kosgodě. Pěšinkou se vydali na pláž . Po cestě potkali naše první opice. Pláž je nádherná a úplně bez lidí. jenom dva Čechy jsme potkali. Jsou velké vlny ale tomu krásnému moři se nedá odolat. Táta se snažil vyhrabat kraba. Našli jsme hospůdku na pláži. David ochutnal poprvé místní pivo Lion. Místní nám shodili kokosáky. Mlíko nic moc ale kokos je výbornej. Okoupeme se a jdeme si domluvit ubytko nedaleko pláže v krásném koloniálním domku.
Paní domácí je moc příjemná, uvařila nám čaj a vyrážíme se do záchranné stanice pro želvy. Želvy tu 2 -3 x do roka vylézají v noci z moře, aby snesly vajíčka. Hodně těchto hnízd ale najdou varani a toulaví psi. Proto je lidé ze záchranné stanice vyhrabou a umístí v bezpečí za plotem. Po vylíhnutí je dají do nádrží a po 3 dnech vypustí do moře.Věrka si vypustila malou Jou Jou. Za 3O let se přijedeme podívat jak snáší vajíčka. Na Srí Lance se rodí jen holky. Je to dáno teplotou písku. Mají tu také velké handicapované želvy. V noci se nám poštěstilo vidět želvu jak snáší vajíčka. Přidali jsme se k lidem co vybírají vajíčka do záchranné stanice Jakmile želva začne snášet ztrácí plachost, ale než se zahrabe je velmi obezřetná,aby nevyzradila místo kde klade. Naše želva snesla 160 vajec. Bývá to až 200. Takové pingpongové míčky. Po nakladení místo pořádně zahrabe a zadupe.Ještě si ji pohladíme a mizí nám v moři . Želvy se dožívají až 300 let a váží až 400kg . Ta naše mladice měla asi 40 let a metrák
Do Galee jsme chtěli jet vlakem, ale jízdní řády tu asi moc nedodržují. Tak jsme si stopli dělnickej bus plnej čičmundů. Po cestě nám stavěli na snídani v bufetu. Taky jsme si mohli koupit los nebo betel. Ale jsme měcí. Při rychlosti autobusu byl zázrak, že jsme se nepoblili. To jsme ale ještě netušili, že nás čekají ještě šílenější jízdy. Rychlost autobusů se během trasy zvyšovala a než jsme dojeli do cíle nevěřili jsme, že jsme to přežili. Ale asi to mají zmáklé za celou dobu jsme nepotkali žádnou bouračku. Z Kosgody do Galle jsme jeli 1,5 hodiny.
Galle je město se starou holanskou pevností ze 17. století. Půjčili jsme si kola a projeli jí na kole. Správce místního majáku nám vyprávěl jak ho při tsunami smetla vlna, on se zachránil když skončil na majáku, odkud ho poto sundali vrtulníkem. Od té doby tu dělá správce. Při tsunami v roce 2004 zemřelo na Srí Lance 35 000 lidí. I naše paní domácí z Kosgody přišla o manžela i o syna. V pevnosti jsme viděli srí lanskou svatbu. Všude se tu hraje kriket a všude lezou varani.
Ještě jsme navštívili spice garden a dřevařskou dílnu. Ve spice garden nám ukázali místní rostliny z kterých vyrábí ,,zázračné mastičky a kapky". Davidovy namazal na ruku krém na odchlupení a mně krém proti vráskám. David byl odchlupen za pár minut zatímco já jsem o vrásky přišla až na druhý den Ráno jsem se probudila. Místo očí jen škvírky, ale vrásky jsem něměla. Fakt zázrak
V dřevařské dílně vyřezávali sloníky, želvičky,rybáře na kůlech a hlavně tradiční masky z ebenu, mahagonu a teaku. Což jsou dřeva, která se těží hlavně na severu země.
Ubytko jsme si tentokrát domluvili v autobuse do Unawatuny. Paní nás dovedla do ruského hotelu přímo na pláži.Dali jsme si nam nejlepší seefood
, pivečko, koupačku a večer procházku po pláži a po obchůdkách. Unawatuna je hodně turistická . Jsou tu rozestavěné obrovské hotely. Za pár let to tu bude hrůza.
V hotelu měli fenku co vypadala jak naše Elzička. Na Srí Lance je všude spousta psů .Nebyl den kdyby nás nějaký neprovázel. Psi jsou ale moc hodní a místní se k nim většinou chovají hezky.
V Mirrise jsme si chtěli zaplatit plavbu na velryby, ale odplouvá se už v 7 hodin a my přijeli chvíli po sedmé. Tak příště. Asi až v důchodě.Koupili jsme si na snídani zase nějaké pálivé sračky - smažené taštičky a pokračovali jsme přes Tangalle do Udawalave. V Tangalle se stavili na poště a v v rybářském přístavu. V Udawalave jsme se ubytovali v safari domě. Bylo to super ubytko za stovku na noc i s černym sluhou. Nosil nám, teda hlavně Davidovi, pivo v plechovce na tácku, vyháněl toulavé psi, kočky, komáry a chlapům sbíral při hře šipky.Večer jsme byli na safari v národním parku Udawaleve. Po celé Srí lance je několik národních parků. Žije v nich shlavně spousta slonů, buvoli, levhardi ... Sloni způsobovali na ostrově velké škody, proto jsou v parcích za ohradníkem. Tak můžou zůstatat v přírodě a lidem neškodí a ještě mají peníze z turistů. NP Udawalave je velký a je zde spousta vodních ploch. Viděli jsme divoká prasata, jeleny, opice buvoly,šakaly krokodýli, orli spoustu vodních ptáků a hlavně sloníky. Většinu zvířat jsme si našli sami. Lovci se nezapřou. Věrka našla i shoz od jelena. Chtěli jsme si ho nechat ,ale neprošlo to. David z toho byl špatnej celej den. První paroh co si nemohl odnést. Takové trauma na celý život.
6.DEN ELEPHANT TRANSIT HOME A ELLA
Ráno jsme se vydali na bus do Elly.Jen 50 metrů od busu Sloní sirotčinec a krmení za půl hodiny cena 500Lkr cca 70Kč. To musíme vidět. Sloní sirotci se krmí 4 x denně za pomocí trychtýře dostanou svou dávku a jdou baštit listí. Sloníky pouští postupně někteří hlavně ti nejmenší jsou neodbytní a chtějí přidat. Jsou slaďučcí. Rozněžnění a plní dojmů zpátky do víru místní dopravy. Batohy na záda, najít ten správnej autobus a hlavně se do něho narvat. Cesta do Elly trvala s přestupem 6 hodin. Po cestě jsme si dali rice and curry v místňácké jídelně na autobusáku. Rice and curry a fritovaná rýže byl náš nejčastějí oběd.
Ella ( 1039 m.n.m) se nachází ve středu země v centrálním pohoří. Je turistická,plná barů, obchůdků a hotelů. Kolem jsou nádherné kopce a čajové plantáže. Po kolejích jsme se vydali k mostu Nine Arches Bridge. Most i železnice pochází už z anglických koloniálních dob. Sloužila hlavně k přepravě čaje a dělníků. Po cestě jsem si musela u kolejí nakrmit kravky. Už mám absťák. Na mostě se fotilly různé pipiny natáčely se drony, tak ještě si pomuchlali hafáky z mostu a rychle pryč.
Na Little Adam's peak jsme se vydali brzo ráno, aby jsme stihli výhledy bez oparu. Hned pod kopcem jsme vyfasovali psího průvodce, který nás za kus oplatku doprovodil až na vrchol. Po cestě zpátky jsme nakrmily kozy, kravce zkontrolovali denní nádoj, školáky při úklidu školní zahrady a nakoupili čaje,šaty,chlast atd Na Srí Lance je školství a zdravotnictví bezplatné. Financuje se z cestovního ruchu.Gramotnost je tu 92%. Děti chodí do školy v uniformách a při dobrém prospěchu dostávají stipendium.
Před odjezdem jsme si ještě uvařili čaj. Začala jsem likvidovat Arrak který David koupil a nikomu nechutnal. Ale přece to nevylijem. S cejlonským čajem a zázvorovými sušenkami je to super.
Do Haputale jsme se dopravili vlakem. Po cestě jsou krásné výhledy na čajové plantáže. Vlak je na této trase turistická atrakce. Lidi se vyklaní z dveří fotí se, ječí .. Na nádraží v Haputale nás odchytl týpek. Když jsme mu řekli, že jsme z Česka ptal se nás, jak se má Kajínek a že máme šílenýho prezidenta co pije hodně Becherovky. Tím nás samozřejmě dostal.Domluvil nám ubytko v hotelu pod mešitou a motorky na 2 dny. Ještě odpoledne jsme na nich odfrčeli k nevyššímu vodopádu na Srí lance - Bambarakanda falls. Pod vodopádem jsme se okoupali a kolem rýžových políček a čajových plantáží se vraceli rychle ať nezatmíme.
8. DEN HORTON PLAINS A NUWARA ELIYA
Další dny jsme však stejně museli vyrázit za tmy, aby jsme stihly panoramata,než přijdou mraky Z mešity nám k tomu pěkně zabékali a když jsme se večer vraceli tak řvali zas.Cesta na Horton Plains nám trvala asi dvě hodiny.Ráno byla skoro nula. Při vjezdu do parku jsme viděli stádo laní. Nechali jsme motorky na parkovišti a vydali se na na 10km okruh po náhorní plošině HorTon Plains na vyhlídku World's end a k Bakerovým vodopádům. Na parkovišti nás čekal jelen. Tak rychle fotečku a pokračujeme směr Nuwara Eliya - rekreační městečko z dob anglické kolonizace. Po cestě jsme objevili obrovskou mléčnou farmu s holštýnkami, nádherně zelenými pastvinami a s vlastní mlékárnou. Novozélanďani tu objevili pro kravky ráj. Je tu také spousta skleníků s květinami.
Nuwra Eliya (1890 m.n.m) svou architekturou připomíná starou anglii. Jsou tu i červené telefonní budky,velký park, golfové hřiště i dostihová dráha. Dostihy se tu konají 5 x do roka.Jednoho jejich šampiona jsem jim za dvěkila potrénovala.
Východ slunce na čajových plantážích pana Liptona byl kouzelný. Na vyhlídce jsme si dali čajíček a na cestě zpátky jsme se si prohlídli továrnu na čaj. Osvětlili nám rozdíly mezi zeleným a černým čajem, který po rolování ještě prochází procesem fermentace.Na plantážích jsme viděli sběračky čajových lístků. Pytle na čaj mají přes hlavu na zádech.
Z Haputale do Kandy jsme jeli vlakem. Památky v Kandy jsme si nechali ujít a pokračovali busem do Dambully.David domluvil ubytko a motorky na zítřek, prošli jsme se po městě a nakonec skončili v báru s živou hudbou hned vedle našeho ubytka.Dali jsme si večeři, pár Lionů a s tátou jsme si střihli pár tanečků. Když zjistili,že jsme Češi zahráli nám Škoda lásky. Měli jsme úspěch. Byli jsme tam za exoty. Ženy se tu normálně nechodí bavit a pít pivo to vůbec!
10. DEN PIDURUNGALA SIGIRYA A DAMBULLA
Na skútrech jsme vyrazili do Sigirye. Vstup do Sigiriye stojí 30 doláčů tak jsme si raději vylezli na vedlejší Pidurangalu asi za 70 Kč. Ve skále se nachází budhistický chrám postavený v 5. stol. před. n.l. Do všech chrámů se může vstoupit jen bosky a se zahalenými rameny a koleny.
11. DEN POLONARUVA A ECO PARK HULURU